O Jizerskohorských bučinách
Jizerskohorské bučiny jsou největším chráněným územím v Jizerských horách a jedním z největších v České republice, rozkládají se na ploše přibližně 27 km². Tento unikátní a mimořádně zachovalý ekosystém smíšeného lesa s převahou buku lesního byl v červenci 2021 zapsán na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO jako vůbec první přírodní lokalita z ČR.
Jádrové části národní přírodní rezervace zaujímají plochu 634 ha, celé ochranné pásmo pak 1750 ha. Území zahrnuje sedm původních rezervací: Špičák, Stržový vrch, Poledník, Štolpichy, Frýdlantské cimbuří, Paličník a Tišina.
Dominantní dřevinou je buk lesní, přimíchány jsou javor klen, javor mléč, jilm horský, lípy, jedle, smrk, jeřáb, ojediněle také jalovec nebo tis červený. Smíšený les je v každém ročním období jiný.
Fauna zahrnuje vzácné a chráněné druhy, jako jsou martináček bukový, batolec duhový, roháček bukový, tesařík piluna, silná je populace raka říčního, střevle potoční, v Bučinách můžete potkat mloka skvrnitého. Je možné vidět čápa černého, včelojeda obecného, datla černého, výra velkého nebo kulíšeka nejmenšího.
Jizerskohorské bučiny jsou ceněny pro svůj zachovalý přírodní charakter – les tu roste s minimálními zásahy člověka. Návštěvníci zde mohou vidět zajímavé skalní útvary a vyhlídky, potoky s vodopády. Už od dávných časů tu přes hory vedly staré cesty. Nad Oldřichovem je možné projít se interaktivní stezkou s prvky vhodnými pro děti i dospělé.
Rezervace je také součástí evropsky významné lokality Natura 2000 a ptačí oblasti Jizerské hory.
Zdroj: Wikipedia, Kudy z nudy, Enviweb a další.
Nejlepší časy na návštěvu Jizerskohorských bučin závisí na tom, jaký zážitek a atmosféru hledáte, protože každé roční období nabízí něco trochu jiného a kouzelného:
Jaro je časem probouzející se přírody. Les se začíná zelenat, objevují se první jarní květiny a ptáci zpívají nejživěji. Vlhkost lesa a čerstvý vzduch dodávají procházkám svěží náboj. Je to ideální čas pro pozorování jarní fauny a flóry.
Léto nabízí nejteplejší počasí a příjemné podmínky pro delší výlety, turistiku a cykloturistiku. Les je hustě zelený, stíny pod korunami stromů poskytují příjemný chládek. V létě jsou otevřené i některé naučné stezky a turistické chaty v okolí.
Podzim je asi nejmalebnější období na návštěvu bučin. Buky se zbarvují do celé škály barev – od zlaté přes oranžovou až po sytě červenou. Barevná paleta a křišťálově čistý vzduch vytvářejí nádherné fotogenické scenerie. Je to také čas sklizně hub.
V zimě je oblast ideální pro běžecké lyžování a zimní turistiku. Jizerské hory jsou známé svými upravovanými běžeckými stopami. Zasněžené bučiny působí jako z pohádky, ticho a klid zimního lesa mají svou jedinečnou atmosféru.
Celkově lze říci, že Jizerskohorské bučiny jsou krásné a zajímavé po celý rok. Pokud chcete vidět nejvíce barev a fotogenických scenérií, pak je podzim skvělou volbou. Pro aktivní turistiku a sport je zase ideální léto a zima. Jaro přináší svěží energii a klidnější dny bez davů návštěvníků.
Pokud plánujete výlet, doporučuji také sledovat aktuální počasí a stav turistických tras.
Nejzajímavější skalní útvary v oblasti Jizerskohorských bučin, které stojí za pozornost, jsou především soustředěny v okolí Oldřichovského Špičáku a dalších částí rezervace. Patří sem:
Důlní skála
Velká skalní stěna, která je výrazným přírodním prvkem v terénu. Je pojmenována podle historických důlních aktivit v oblasti.
Hřib
Skála svým tvarem připomínající hřib (houba). Je to zajímavá přírodní forma, která láká milovníky fotografování i přírodních tvarů.
Skalní brána
Přírodní skalní průchod či brána, která vytváří impozantní skalní okno v lese. Takové útvary jsou vždy velmi atraktivní pro návštěvníky.
Temná věž
Vysoká a mohutná skála, která působí dojmem věže. Je místem, kde lze obdivovat geologické vrstvy a struktury.
Tyto skalní útvary jsou součástí charakteristického horského reliéfu Jizerských hor a dodávají této oblasti na jedinečnosti. Kromě nich se v Jizerských horách nachází i další menší skalní formace, které doplňují malebnou přírodu bučin a hornatého terénu.